iconPoskytujeme úspěšná e‑commerce řešení.
iconPodepíšeme se pod váš úspěch.
iconStačí zavolat na 734 752 601
SNP 2780/170a
96501 Žiar nad Hronom
Volejte:
+420 602 205 439
Napište nám:
info@ksystem.eu
Volajte: +420 602 205 439  (Po–Pá: 8:00–15:00) info@ksystem.eu

Tepelný lom skla

Délka čtení: 3 min., 40 sec.
Tepelný lom skla

Tepelný lom skla – můžou za samovolné prasknutí izolačního skla v hotovém okně žaluzie?
 

Stínění je nevyhnutelnou součástí stavebního otvoru a má velký vliv na fyzikální vlastnosti okna.žaluzie
Dalo by se říci, že je součástí okna. Standardně se zahřívá plocha skla rovnoměrně a vnitřní struktury se deformují taktéž rovnoměrně. Vlivem teplotních změn, při nerovnoměrně zastíněné tabuli skla, vzniká ve skle velké napětí.
Nezakalené sklo, které je odolné vůči náhlým teplotním změnám cca 30-40° C, může na okně prasknout.

Proto by nejen projektanti, ale i dodavatelé oken a stínící techniky měli znát některá důležitá fakta a dodržovat důležité zásady. Uvádíme pár z nich, které se týkají stínící techniky.

1. Okna orientovaná na východ, jihovýchod, jih, jihozápad a západ by měl ve fázi projektování projektant identifikovat jako „riziková“ okna. Riziko prasknutí skel vlivem teplotního rozdílu se zvyšuje se zvyšující se intenzitou slunečních paprsků. Tato okna potom navrhnout s tepelně upraveným sklem (kalené sklo ESG), které je schopné odolat teplotnímu rozdílu a náhlým teplotním změnám až 200°C.

2. Kromě přírodního zastínění (stromy, keře) může být zdrojem teplotního šoku i umělé zastínění – část stavby (např. balkón, zábradlí), ale také žaluzie anebo rolety. Interiérové a exteriérové stínící prvky by neměly být zatahované částečně. Částečným zastíněním se totiž zvyšuje riziko tepelného lomu skla (neplatí pro kalené ESG sklo). Z uvedeného důvodu je tedy správné řešit osazení exteriérového stínění do prostoru nad oknem, aby například nábal vytáhnuté exteriérové žaluzie nesnižoval světlost okna a nestínil pouze část skla.

3. Stínící prvky by měly být z exteriérové strany namontované ve vzdálenosti minimálně 6 cm, aby mezi stínícím prvkem mohl proudit vzduch, který vyrovnává tepelné rozdíly před a za stínícím prvkem (neplatí pro kalené ESG sklo).

4. Taktéž předměty a stínící prvky umístěné v blízkosti skla v interiéru mohou být příčinou termálního šoku skla. Současná architektura, ale i trend zaměřený na výstavbu nízkoenergetických a energeticky pasivních domů, využívají velké prosklené fasády pro získání energetických zisků ze slunce. Málokdo se však zaobírá myšlenkou návrhu správného okna a stínící techniky či rozmístění nábytku v interiéru. Například i velký předmět s vysokou mírou absorpce tepla jako je například tmavá sedací souprava, anebo látková roleta umístěná v bezprostřední blízkosti okna může způsobit nerovnoměrné ohřívání skla. Předměty umístěné blízko k oknu absorbují teplo, které následně vyzařují zpět. Dochází tak k ohřevu vzduchu a následného ohřevu skla. V tomto směru jsou problematické i těžké závěsy, které neumožňují proudění a výměnu vzduchu.

5. Riziko se týká i zakrývání oken ochrannými fóliemi. Měla by být použita průhledná fólie, ne tmavá. Na oknech by měla být jen po dobu nezbytně nutnou a měly by v ní být otvory, které zajistí odvětrávání.

 

V případě, že uvedené zásady nebudou dodrženy, může dodavatel oken zamítnout reklamaci prasklého skla. Při pojištění domácnosti je možné zahrnout do pojistného krytí i pojištění lomu skla a náklady spojené s výměnou skla proplácí pojišťovna.